Vyčerpaná vdova Jíchová

Na kraji vesnice žila osamotě vdova po šafáři Jíchovi. A ačkoliv léty byla mladá, lidé ji neřekli jinak než “stará Jíchová” . Byla vdovou už pět let a na krku čtyři děti...což o to, hlady nikdy nebyli a zdálo se, že to zvládá skvěle, ale ztratila se ji jiskra z oka, úsměv z tváře a hodně pohubla protože, jak sama říkala, má z úzkosti kolem žaludku takový kámen, že už na nějaké jídlo nemá ani chutě.
Dříve si s lidma rada povídala přes plot své zahrádky, nebo i na náměšť došla a byla radost s ní povídat. Poslední rok už se lidé hovoru s ní vyhýbali, protože si pořad na vše stěžovala, vše bylo špatně :o(

Ta tam byl její hlad po životě, radost, svěžest a optimismus a tak ji začali říkat stará Jíchová.

Dokonce ani o napadníky by neměla nouzi, jak jak sama říkala, byla natolik unavená životem, že  neměla na nějaká dostaveníčka ani chuť ani energii.

Život ji plynul v povinnostech pomalu a velmi ji vše vyčerpávalo.

Aby měli s dětma na přilepšenou, nabídla se na výpomoc u moudré bábi při sklizni bylinek.

Bábi neušla ta její životní vyčerpanost na těle i na duši a tak se jí zeptala, zda by jí s tím mohla pomoci jako poděkování za rychlou a dobrou práci.

Jíšová se jen trpce usmála a nevěřila, že by ji nějaké mazání vonící po cizokrajném koření mohlo v téhle životní situaci ulevit, ale sama cítila kolik energie ji každý den stojí vstát a vykonat všechny ty povinnosti a že už ani sama neví co je to radost. K mazání přidala bábi radu ať se tím ráno a večer pomazává v oblasti žaludku, kde sídlí ty její strachy, obavy a také kde je nedostatek životní energie a také zápěstí a tváře. 

Po měsíci mazání přišla Jíchová poděkovat, že se konečně cítí daleko lépe a že je dobré cestě  zpět ke své síle, že opět cítí život a že konečně cítí ve svém životě klid a pevnost.....a také, že chce ještě jednu lahvičku, kde by chtěla ještě přidat něco na lepší spaní, ale to už je na jiné vyprávění...

---

 

---